Etapa 5. Tommerup, Dánsko (340 km)
Ještě před snídaní jsme vyrazili k moři a provedli ranní koupel. Již po několikáté jsme se dohadovali, jestli je příliv nebo odliv. Mně přišlo, že je voda pořád tak jak byla večer, no nic. Dneska nás čekal přesun zpět na Jutský poloostrov a pak přesun na ostrov Fyn. Původní moje myšlenka byla, že pojedeme podél východního pobřeží, ale v této části není moc mostů a přes několik fjordů, které tady jsou, by se muselo přejíždět přívozy a někde se dokonce vracet hluboko do vnitrozemí, abychom

mohli vůbec přejet přes moře.

Celá cesta, protože tu taky není žádná hlavní silnice, ale jen silnice spojující malé vesnice by trvala víc jak devět hodin. Chtěli jsme se podívat i na nějaké zajímavosti ve vnitrozemí, takže jsme nakonec zvolili přesun po dálnici E45. Dálnice tady jsou kvalitní a jet se dá většinou max. 110 km/h.
Od kempu jsme tedy pokračovali dál po silnici 180 a na dálnici E45 směr Aalborg, jsme se napojili až na nájezdu Sæby syd. Do Aalborgu jsme to měli cca 50 km. Před Aalborgem jsme sjeli na exitu 20 a pokračovali po silnici 11 směr Thisted. Naší další zastávkou bylo vikingské pohřebiště Lindholm Høje, které je od sjezdu vzdáleno cca 5 km. Příjezd od jedenáctky je dobře značen. Pohřebiště se nachází ve městě Norresundby, které od Aalborgu odděluje Limfjord. Už samotný příjezd, působil tak nějak tajemně. Pohřebiště je volně přístupné, je celé oploceno a všude se pasou ovce. Celý prostor je zajímavý a vítr dodává celému místu takovou zvláštní atmosféru.

Lindholm Høje je největší vikingské pohřebiště v Dánsku. Je zde více než 700 hrobů, které pocházejí z doby kolem roku 1000. Kolem roku 1200 bylo toto místo opuštěno, kdy ho z velké části pokryl nános písku. Díky tomu, se ale dochovalo v tak dobrém stavu do dnešní doby. Archeologické průzkumy tu začali v roce 1952. Většina hrobů je seskupena do obrysu vikingské lodi, jejíž tvar a velikost označuje důležitost a rod zemřelého. V nedalekém muzeu je možné se seznámit s historií celé lokality i s archeologickými nálezy.

Od pohřebiště jsme pokračovali dál přímo do centra Norresundby a do Aalborgu, do kterého jsme přejeli přes zvedací most Limfjordsbroen.

Most Limfjordsbroen spojuje Nørresundby a Aalborg přes Limfjord. Jeho délka je 640 m. Most byl otevřen 30. března 1933 a do roku 1935 se jednalo o mýtný most. Před ním byl mezi těmito dvěma městy od roku 1865 pouze pontonový most. Stavba probíhala mezi lety 1930 - 1933 a pracovalo na ní 100-200 dělníků. V roce 1960 byl rozšířen z 8,5 m na 12,5 m, byla přidána také cyklostezka a pěší zóna.

Projeli jsme si centrum Aalborgu, natankovali a zastavili jsme se v obchodě pro nějaké občerstvení. Potom jsme se vrátili na E45 a pokračovali směr Renders, Århus a Vejle. Cesta probíhala celkem svižně, jen u větších měst byl větší provoz a na některých úsecích dost foukalo. Další naší zastávkou byl nejvyšší bod Dánska a to Ejer Bavnehøj. Kopec se nachází cca 3 km od dálnice E45, takže jsme sjeli na exitu 54 Ejer Bavnehøj. U dálnice je velká benzinka a jídelna. Přímo na Ejer Bavnehøj je pak stánek s občerstvením s velmi milým personálem.

Ejer Bavnehøj je kopec v Dánsku, který byl dlouhou dobu považován za nejvyšší bod Dánska. Podle měření provedených v únoru 2005 jeho výška je 170,35 m n. m., ale o 200 metrů vzdálený výběžek Møllehøj měří 170,86 m n. m., takže nejvyšším vrcholem je tedy kopec Møllehøj. Na Ejer Bavnehøj je 12,5 metrů vysoká věž, postavena v roce 1924 a pohled z vrcholu je opravdu nádherný.

Po výlezu na věž a průzkumu okolí jsme se vrátili 3 km zpět na dálnici a pokračovali dál. Před námi bylo pár větších mostů. Jako první jsme přejeli u města Vejle most Vejlefjordbroen. Délka mostu je 1712 m, byl otevřen 1. července 1980. Neplatí se zde, žádné mýto.
Po pár kilometrech jsme se drželi směru na Odense a najeli na dálnici E20. Před námi byl další most a to Lillebæltsbroen. Tento most spojuje Jutský poloostrov s ostrovem Fyn, byl otevřen 21. října 1970, neplatí se zde žádné mýto a jeho délka je 1700 m. Je jedním ze dvou mostů, které přemosťují průliv Malý Belt. Čím víc jsme se blížili k městu Odense, začal dost houstnout provoz. Asi to bylo tím, že byla neděle, takže se v neděli odpoledne Dánové přesouvali. V jednu chvíli to i na motocyklech bylo dost o nervy, takže jsme nakonec sjeli z dálnice a projeli si na ostrově Fyn, venkov.
Cestování po Fynu bylo perfektní, dokonce to nebyla jen rovina, ale sem tam i nějaká zatáčka a stoupání. Nakonec jsme dojeli do městečka Tommerup a cca 3 km od něj jsme si našli ubytování v soukromí. Pan a paní domácí byli velmi příjemní a i jejich stavení na samotě bylo perfektní. Ráno jsme dostali snídani a mohli jsme vyrazit dál.

Etapa 5. Gedser, Dánsko (200 km)
Dnes nás čekala poslední etapa po Dánsku. Rozloučili jsme se a vyrazili zpět na Tommerup, kde jsme dotankovali. Přes Tommerup a Brylle jsme najeli na silnici 168, dojeli až na dálnici E20 a zařadili se směr Kodaň. Provoz docela šel a po cca 35 km jsme dorazili k naprosto famóznímu mostu, na který jsme se těšili. Most Storebælt neboli Most přes Velký Belt, budí respekt. Most překonává průliv Velký Belt mezi městy Korsør a Nyborg a spojuje dva největší dánské ostrovy, Sjælland a Fyn. Přejezd je opravdu impozantní a srovnat se dá jen s jeho novějším bráchou, mostem Øresundsbronem.

Most Storebælt je visutý most, překonávající průliv Velký Belt. Celý přejezd přes Velký Belt měří 18 km a byl dokončen v roce 1998. Přejezd zahrnuje čtyřproudou dálnici a dvoukolejnou železniční trať. V západní části z ostrova Fyn na ostrůvek Sprogø, ležící uprostřed úžiny, vedou dálnice i železnice paralelně po nízkém 6611 m dlouhém mostě. Ve východní části úžiny se železnice zanořuje do dvojitého podmořského tunelu a dálnice ji překonává velkolepým visutým mostem, dlouhým 6790 m. S rozpětím hlavního pole 1624 m jde v současnosti o třetí nejdelší visutý most na světě. Mostovka je široká 31 m a hlavní pole má světlou výšku 65 m. Tím umožňuje proplout i největším námořním lodím. S výškou pilířů 254 m je nejvyšším mostem Dánska.

První část mostu je dlouhá a když už jsi myslíte, že jste na konci, objeví se před vámi dálší velkolepý úsek. Dovolili jsme si udělat pár fotek a zastavili jsme před koncem první části v odstavném pruhu. Když se vjede na ostrůvek Sprogø dá se také zastavit a já jsem chtěl zajet i k majáku, který zde je, ale bohužel je tam přísný zákaz. Pokračovali jsme tedy dál stoupáním na druhé a hlavní pole mostu. Máme rádi mosty, takže tady jsme si opravdu přišli na své. Na konci mostu se silnice rozšíří a vše končí mýtnou branou, kde je potřeba zaplati přejezd. Motocykl 125.00 DKK.
Hned za mostem jsme sjeli z dálnice a jeli podél pobřeží směr město Korsør. Pak jsme najeli na silnici 265 a pokračovali dál po okresce přes malé vesnice a městečka ostrova Sjælland až k městu Næstved. Následně jsme pokračovali po silnici 22 směr Vordingborg, kde jsme chtěli dotankovat za hotovost a zbavit se tak zbytku dánských korun. To, že se v Dánsku a i ve Skandinávii tankuje všude na kartu přes terminály u stojánů, víme. S hotovostí je to trochu složitější, ale jde to. Nejdříve je potřeba zajet k benzínce s personálem, pak zaplatit v hotovosti přesný objem paliva, obsluha vytiskne lístek s kódem a ten se pak zadá u stojanu. Celkově tedy strávíte u tankování daleko víc času. Ale jak už jsem psal, jde to. Příště zbytek asi propijeme.
No nic, před Vordingborgem jsme tedy natankovali, dali bagetu a vyrazili dál. Hned od benzínky jsme odbočili na silnici 153 směr Sakskobing a před námi byly další dva mosty. Nejdříve krátký zvedací a zároveň železniční most Masnedsundbroen, s délkou 201 m. Most byl otevřen 6. srpna 1937 a spojuje ostrov Sjælland s ostrůvkem Masnedø. A hned další most, který spojuje ostrůvek Masnedø s ostrovem Falster a to most Storstrømsbroen. Most Storstrømsbroen je 3199 m dlouhý, byl otevřen 26. září 1937 a také je i železniční. Tento most byl do roku 1985, kdy byl otevřen nedaleký most Farøbroerne, hlavní spojnicí mezi těmito ostrovy.
Hned za mostem na kruhovém objezdu jsme odbočili směr Nykøbing a dál už pak podle směrovek na Gedser. Do Gedseru vede jedna cesta a to taková rychlostní okreska Gedser Landevej. Do Gedseru jsme dorazili asi ve dvě hodiny a trajekt do německého Rostocku, měl jet v 15:00 hod. Po zaplacení, jsme najeli na příslušnou značku a čekali na trajekt. Seřadiště se docela zaplnilo a hned za námi stála skupina Švédu, která byla na cestě do Prahy na oslavy 115. výročí Harley-Davidson.

Etapa 6. Rostock, Německo (Trajekt - 50 km / doba jízdy 1 h 45 min)
Trajekt přijel včas a vypadal, že přijel rovnou z výrobního pásu. Ze seřadiště už si nás navodili a motocykly jeli první. Naše skupina měla zaparkovat hned na vjezdové plošině, na konci trajektu po pravé straně. Druhá část vyjela na horní plošinu. U stěny trajektu přímo vše připraveno na kurtování. Široký kurt přes sedlo, se speciálním potažením z hladké kůže, aby nedošlo k případnému natržení sedla.
Hned po zaparkování a kurtování jsme vyrazili do nitra trajektu. Na trajektu je několik možností, jak strávit čas. Restaurace, obchody, herna apod. My jsme zašli do restaurace a dali si něco k pití a k jídlu. Ceny jsou na trajektu trochu vyšší. Zbytek trasy jsme strávili na střeše, v závětrné části trajektu.
Do Rostocku jsme dorazili před pátou hodinou.

Etapa 7. Lalendorf, Německo (55 km)
Od trajektu jsme najeli na dálnici A19 a vyrazili směr Berlin. Nechtělo se nám jezdit už nějak daleko, tak jsme sjeli na exitu 13 Güstrow a najeli na B104, kde jsme se v okolí Lalendorfu ubytovali v jednom penzionu za super peníze. V Německu bylo rozhodně tepleji než v Dánsku, takže jsme si večer zpříjemnili studeným pivkem.

Etapa 8. Praha, ČR (620 km)
Do poslední etapy jsme se rozhodli vyrazit dál po B104 a nevracet se na dálnici A19. Silnice B104 vede zajímavou krajinou a jen na konci ve městě Neubrandenburg byl provoz. Za Neubrandenburgem jsme natankovali a přes B96 jsme najeli na dálnici A20. Dálnice byla naprosto prázdná a vlastně až do napojení na A11 jsme na ní jeli v podstatě sami. Dál už bylo vozidel víc, ale pořad to šlo. Největší provoz byl klasicky na berlínském okruhu a úplně masakr byl na výjezdu na A13 směr Drážďany. Celou cestu jsme potkávali různé skupiny motorkářů, co byli na cestě do Prahy a u benzínek bylo alespoň s kým pokecat. Poslední problematický úsek byl u Drážďan, kdy se vlastně nedalo už ani na motocyklech kličkovat mezi auty. Výjezd na A17 na ČR byl uzavřen a až po projetí a následném vracení se dalo na A17 odbočit. Pak už cesta probíhala bez problému a doma jsme byli kolem páté hodiny.

Závěr
Dánsko je krásné a i přestože je všude rovina a žádné velké kopce, které motorkáři často vyhledávají, zamilujete si ho. Má své kouzlo a i Dánové jsou milý a v pohodě. Ceny jsou samozřejmě trochu vyšší, je s tím potřeba počítat, ale dá se jet i ekonomicky. Například, když budete chtít v kempu chatičku a budete mít spacák, není potřeba platit poplatek za povlečení apod. Ubytování je všude čisté a na vysoké úrovni. Toalety jsou všude zdarma, jsou čisté a najdete i tam, kde byste je nečekali. Musíte počítat i s tím, že ne všude se najíte od cca 13:30 do 17:30. Někde mají pauzu v kuchyni a v této době pokud mají otevřeno, dostanete jen nápoje. Další info...

- všude berou platební karty
- průměrná cena benzínu 11.00 DKK
- kvalita silnic perfektní
- anglicky nebo německy se domluvíte bez problémů
- v Dánsku hodně fouká
- káva 10.00 - 20.00 DKK
- pivo v obchodě 15.00 - 20.00 DKK
- pivo v baru, restauraci čepované (0,4/0,5) 35.00 DKK (Tuborg, Carlsberg) / 60.00 DKK a více speciální místní.
- jídlo v restauraci 100.00 - 200.00 DKK
- jídlo bufet, sendviče apod.  35.00 - 55.00 DKK
- cena chatky v kempu pro 2 osoby 300.00 DKK - hlavní sezóna
- cena v kempu za 2 osoby 180.00 DKK + 50.00 DKK za stan - hlavní sezóna
- cena pokoj se snídaní pro 2 osoby 500.00 DKK