Etapa 5. Gedser, Dánsko (250 km)
V neděli už se od rána balilo ve velkém a každý vyjížděl podle toho, jak potřeboval, co ho čekalo po cestě apod. Někdo jel rovnou domů někdo to měl ještě s mezizastávkou. Naše skupinka měla mezizastávku před Berlínem. Abychom jsme se ještě trochu projeli Dánskem, zpáteční cestu jsem zvolil přes Gedser a trajektem do německého Rostocku. Zabalili jsme, rozloučili jsme se a vyrazili skrz výjezd na silnici 28/E20 ve směru na Odense.
Dnešní den byl ve znamení mostů. Jako první most nás čekal Lillebæltsbroen, který spojuje Jutský poloostrov s ostrovem Fyn a za nedlouho jsme na něj najeli. Na mostě se neplatí žádné mýtné.
Lillebæltsbroen (známý též jako Den Nye Lillebæltsbro) je visutý most spojující Jutsko s ostrovem Fyn u města Middelfart v Dánsku. Po mostě vede silnice E20. Je jedním ze dvou mostů, které přemosťují průliv Malý Belt.
Most byl postaven z důvodu stále rostoucího objemu provozu na starším mostě přes Malý Belt Den Gamle Lillebæltsbro, který pochází z roku 1935. Výstavba současného mostu probíhala v letech 1965 - 1970. Po jejím dokončení byl dne 21. října 1970 most otevřen za přítomnosti dánského krále Frederika IX. Celková délka mostu činí 1700 m a hlavní rozpětí s délkou 600 m je druhé nejdelší v zemi (po mostě Most přes Velký Belt).
Boční rozpětí mají délku 240 m s příjezdovými viadukty o 20 mostových polích (9 na Jutské straně a 11 na fynské) dlouhých 31 m. Pylony jsou 112,2 m vysoké. Mostovka má šířku 31,2 m.
Vozovka je šestiproudá a v zimě vyhřívaná.
Dále jsme pokračovali po E20 přes celý ostrov Fyn kolem města Odense. Cesta probíhala na pohodu, provoz minimální a celou dobu jsme potkávali další skupinky motorkářů. Pak už se silnice na konci ostrova stáčela a v dálce už byl vidět další honosný most a to Storebæltsbroen, který spojuje ostrov Fyn s dalším dánským ostrovem Sjællandem. Příjezd na most je famózní, už z dálky na prvním úseku je vidět hlavní "hrb" mostu. Výhled na moře a na velké lodě je exkluzivní. Na mostě docela foukalo, ale nebylo to nic hrozného. Na konci mostu je mýtná brána a platí se poplatek 125 DKK, platba je možná hotově i kartou.
Storebæltsbroen - Most přes Velký Belt (mýto pro moto 125 DKK)
Most Storebælt nebo Most přes Velký Belt je visutý most, překonávající průliv Velký Belt mezi městy Korsør a Nyborg a spojující tak dva největší dánské ostrovy, Sjælland a Fyn.
Celý přejezd přes Velký Belt měří 18 km a byl dokončen v roce 1998. Přejezd zahrnuje čtyřproudou dálnici a dvoukolejnou železniční trať. V západní části z ostrova Fyn na ostrůvek Sprogø, ležící uprostřed úžiny, vedou dálnice i železnice paralelně po nízkém 6611 m dlouhém mostě. Ve východní části úžiny se železnice zanořuje do dvojitého podmořského tunelu a dálnice ji překonává velkolepým visutým mostem, dlouhým 6790 m. S rozpětím hlavního pole 1624 m jde v současnosti o třetí nejdelší visutý most na světě. Mostovka je široká 31 m a hlavní pole má světlou výšku 65 m, takže umožňuje proplout i největším námořním lodím. S výškou pilířů 254 m je nejvyšším mostem Dánska.
Za mostem nyní už na ostrově Sjælland jsme ujeli ještě pár kilometrů a sjeli na EXITu 40a a najeli na silnici 22 směr Næstved. Asi po 15 km jsme zastavili u osamocené benzinky Uno. Ze 4 stojanů fungovaly jen 3, takže jsme se museli pěkně prostřídat. Po chvilce se u nás zastavili 3 motorkáři z jednoho z místního klubu, kteří jeli zrovna okolo s otázkou, jestli něco nepotřebujeme a jestli je všechno v pořádku. Poděkovali jsme, chvilku pokecali, pak jsme se rozloučili a vyrazili dál. Ostrov Sjælland je zase trochu jiný a silnice 22 kolem města Næstved a následně Vordingborg je pěkná je na co koukat a cesta ubíhá. Za Vordingborgem jsme najeli už na E47 a za chvíli se před námi objevil další most a to Farøbroerne, který spojuje ostrov Sjælland s ostrovem Falster. Na mostě se neplatí žádné mýtné.
Farøbroerne nebo mosty Farø jsou dva silniční mosty v Dánsku, které spojují ostrovy Falster a Sjælland. Postaveny byly v letech 1980 až 1985. Mezi těmito mosty se nachází malý ostrov Farø, jehož rozloha je 0,93 km2 a populace v roce 2010 byla 5 osob. Na mostech probíhají evropské silnice E47 a E55. Mosty Farø, architektované E. Villefrancem byly otevřeny 4. června 1985 královnou Markétou II.
Z mostu je po pravé straně vidět další most, který byl v letošním roce otevřen a nahradil původní most Storstrømsbro. Nový most je pojmenován po královně Markétě II. a jeho jméno je Dronning Margrethe II's Bro. Starý most bude zbourán.
Dronning Margrethe II's Bro (původně známá jako nový Storstrømsbro) je 3 832 metrů dlouhý most mezi ostrovy Falster a Sjælland přes úžinu Storstrømmen. Most byl oficiálně otevřen 23. března 2026 pro auta, cyklisty a chodce, a nahradil tak původní zastaralou Storstrømsbro. Spojuje Vordingborg (Sjælland) a Orehoved (Falster) přes ostrov Masnedø. Most zahrnuje 2 silniční pruhy, 2 železniční koleje (otevření pro vlaky se očekává v roce 2027) a stezku pro pěší i cyklisty. S délkou 3 832 metrů, z něj činí třetí nejdelší most v Dánsku.
Po několika kilometrech jsme sjeli na EXITu 44 na E55 už směr Gedser. Ostrov Falster je zase malinko jiný. Posledních asi 35 km se jede pořád na jih až na konec ostrova přímo do přístavu Gedser. U vjezdu nebyla žádná fronta a pracovník přístavu nás jednotlivě po pípnutí palubního lístku, který jsme měli zakoupen předem posílal na seřadiště. (Pozn. Cena lístku se pohybuje od 77.00 EUR v předprodeji, cena se mění dle poptávky a na místě může stát i 95.00 EUR. Levné to úplně není, ale nechtělo se nám jet podobnou cestou jak při cestě tam a projíždět celým Německem. Samozřejmě se dá jet dál Dánskem a využít další trajekty nebo dojet až do Švédska a využít trajekt do Polska apod.) Lístek platí celý den, a přestože si ho koupíte na čas, můžete v ten den jet kdykoliv. My jsme měli lístky na 15.45 hodin, ale dorazili jsme kolem 13. hodiny, takže jsme využili trajekt s odjezdem ve 13.30 hodin.
Na seřadišti už bylo i několik motocyklů a samozřejmě auta a kamiony.
Etapa 6. Rostock, Německo (Trajekt - 50 km / doba jízdy 1 h 45 min)
Trajekt přijel přesně a během 15 minut vyjeli ti co přijeli z Rostocku. Pak si nás ze seřadiště navodili a motocykly jeli první. Naše skupina měla zaparkovat hned na vjezdové plošině, na konci trajektu po levé straně u stěny trajektu. Vše na místě připraveno na kurtování. Široký kurt přes sedlo, se speciálním potažením z hladké kůže, aby nedošlo k případnému natržení sedla. Hned po zaparkování a kurtování jsme vyrazili do nitra trajektu. Na trajektu je několik možností, jak strávit čas. Restaurace, obchody, herna apod. My jsme zašli do restaurace a dali si něco k pití a k jídlu. Zbytek trasy jsme strávili na střeše, v závětrné části trajektu.
Do Rostocku jsme dorazili přesně.
Etapa 7. Lellichow, Německo (150 km)
Těsně před přistáním hlásili, že můžeme ke strojům, a protože jsme stáli v popředí, mohli jsme vyjet mezi prvními. Hned od trajektu nás směrovky navedli na výjezd a dálnici A19 směr Berlín. Dálnice poloprázdná a cesta ubíhala. Asi po 120 km se to napojí na už dálnici A24 a po několika málo kilometrech jsme sjeli na EXITu 21 směr Herzsprung/Kyritz. Za necelých 10 km jsme zastavili ve městě Lellichov, kde jsme měli domluvené poslední přespání.
Etapa 8. Praha, ČR (450 km)
Vrátili jsme se zpět k dálnici A24 a zastavili jsme ještě dotankovat u místní benzinky. Pak už jsme najeli na A24 a po cca 50 km už dálnice pokračuje jako A10, jedná se vlastně o Berlinring. Provoz byl, o proti minulým letům svižný a po necelých 100 km jsme sjeli na A13 směr Chotěbuz/Drážďany. Tentokrát jsem zvolil malinko jiný přesun a místo klasicky na Drážďany jsme se napojili na A15 na Chotěbuz a na EXITu 5 jsme najeli na silnici 97 na Hoyerswerdu. Konečně zase mimo dálnice. 70 km trasa přes zajímavá místa, silnice 97 a následně silnice 96 až do Budyšína vede kolem jezer, rybníků a kolem místních lesů. Budyšín jsme objeli pomocí A4 (cca 8 km) a najeli na 156 resp. silnici 6 na Löbau a pak už jsme najeli na řekněme rychlostní silnici 178, která vede na Žitavu, takže už se začaly objevovat cedule Liberec. V ČR už jsme najeli na silnici 332 a pak už to pokračuje klasicky jako 35 následně dálnice na Prahu.