Rok: 2019
Termín akce: 5. 6. - 9. 6. 2019
Termín cesty: 1. 6. - 12. 6. 2019
Motocykl: Harley-Davidson Dyna
Délka trasy: 3460 km
Poplatky: Cesta zpět - dálnice A1 Rusocin - Nowa Wieś 29.90 PLN (cca 145 km)

Plán trasy:
Cesta tam:
Praha (D10, 35, 332), Zgorzelec (332, 354, 352), směr Wrocław (A4), Nowa Sól/Zielona Góra (297, 12), Poznań (S3), Świnoujście(S3, A6, 3)
Trajekt Świnoujście - Ystad
Malmö (E65/9), Kristianstad (19), Kalmar (E22), Öland (137), Ottenby, Norra Möckleby, Färjestaden (jižní okruh ostrova), Färjestaden/Kalmar (136, 137), Norrköping (E22), Stockholm (E4, E20)
Trajekt Stockholm - Turku
Helsinky (E18), Tampere (9/E63), Huittinen (41), Tampere (12), Jyväskylä (9/E63), Keuruu (58), Jämsä (56), Himos (9/E63)

Cesta zpět: Lahti (9/E63, 24), Helsinky (4/E75), Orimattila, Tönnö (1631), Pukkila, Porvoo (164, 1635, 55), Helsinky (7/E18, E75)
Trajekt Helsinky - Stockholm
Helsinborg/Göteborg (E20/E4), Vetlanda (32), Oskarshamn (47), Karlskrona (28)
Trajekt Karlskrona - Gdynia
Łódź/Wrocław (S6, A1, S8, A8), Lubawka (A4/E40, 5), Wałbrzych (382, 35, 379, 35), Zdoňov, Teplice nad Metují, Náchod (303), Hradec Králové (33), Praha (D11)

Realita: Vše klaplo podle plánu. Trasu jsme zvolili hlavně ve Švédsku a Finsku mimo dálnice, ale někde je lepší pro přesun použít tzv. rychlostní silnice. V Polsku, které jsme tentokrát použili hlavně pro přesun jsme dálnice využili. Kvalita silnic je všude lepší než u nás. Ve Skandinávii, kde se stejně všude může jet max. 110/120 km/h se jede na pohodu a je možné se kochat krajinou a přírodou.

Etapa 1., a 2. Polsko (610 km)
Vyrazili jsme v sobotu 1. června po dálnici na Liberec s tím, že odpoledne a večer strávíme u známých nedaleko Hrádku nad Nisou. Takže by se dalo říct, že všechno začalo až v neděli 2. června. V sobotu jsem ještě nad pivkem a grilem seznámil další dva účastníky s finálním plánem cesty.
V neděli dopoledne jsme nastartovali stroje a vyrazili směr sever. V první části trasy jsme jeli směr Zgorzelec po polské straně a za městem najeli na dálnici A4 směr Wroclaw. Polské silnice, jak už jsme se několikrát přesvědčili, jsou v posledních letech skvělé a přesun byl v neděli v klidu a bez provozu. Po dálnici A4 jsme urazili asi 40 km a sjeli na výjezdu směr 297 Bolesławiec/Jelenia Góra/Nowa Sól. Tenhle úsek jsme už jeli v minulém roce a místní krajina je tady krásná a cesta rychle utíká. Ve městečku Kożuchów jsme dotankovali jak nádrže, tak tekutiny. Za cca 8 km jsme najeli na rychlostní silnici S3 směr Świnoujście. Po cca 57 km jsme sjeli na EXITu Świebodzin Południena a zajeli jsme asi 3 km k obrovskému pomníku Krále Krista. Socha je dobře vidět z dálky a dá se přijet až k ní.

Socha Krista Krále je nejvyšší socha Ježíše Krista na světě. Sochu si roku 2000 objednala diecéze zelenohorsko-gorzowská. Výška 52 m, váha 440 t. Odhalena byla 21. 11. 2010. Koruna, je celá pozlacená, má v průměru 3,5 m a je 3 m vysoká. Hlava Krista je 4,5 m vysoká a váží 15 t. Každá ruka je 6 m dlouhá a vzdálenost mezi konci prstů činí 24 m.

Po prohlídce sochy jsme se vrátili na silnici S3 a pokračovali dál. Před námi bylo do přístavu v Ústí nad Svinou asi 260 km. Provoz byl pořád volný a v některých úsecích byla silnice jenom naše. Hustější provoz byl až kolem města Štětín, ale hlavně v protisměru. Několik kilometrů před Świnoujście rychlostní silnice končí a do přístavu se jede klasickou silnicí. Měli jsme do odjezdu trajektu ještě nějaký čas, a tak jsme se jeli podívat k majáku Svinoústí, který je od přístavu nedaleko. Odbočka na Latarnia Morska, jak se maják jmenuje polsky je asi 5 km před přístavem. K majáku se jede po silnici/ulici Norberta Barlickiego a pak se odbočí vpravo do ulice Ku Morzu. Celou dobu se jede po šipkách po asfaltce a nedá se zabloudit. Jen v jednom úseku jsme projížděli stavbou a cesta byla štěrkopísek. U majáku se dá v pohodě zaparkovat a je tam i kiosek s občerstvením. Vstup na maják byl 8.00 PLN a nedá se platit kartou a ani v jiné měně, ale v kiosku vám ochotně vymění papírová eura za normální kurz. Na vrchol majáku vede cca 300 schodů a výhled je jak na přístav, tak na moře.

Maják Svinoústí se nachází na východní břehu průlivu Sviny mezi majáky Peenemünde (asi 38 km západně v Německu) a Kikut (28 km východně). Maják je kulturní památkou zapsanou v seznamu kulturních památek Západopomořanského vojvodství. Současný maják byl postaven v letech 1854–1857 a byl vybaven Fresnelovou čočkou první třídy a zdrojem bílého světla byl plamen řepkového oleje ze čtyř knotů s dosvitem 24 námořních mil. Výška je 67,7 m.

Hned u majáku se nachází pevnost Fort Gerharda. Bohužel bylo zavřeno, ale stejně jsme prohlídli vstupní bránu a pár exponátu, které jsou vystaveny u hlavní brány.

Pevnost Gerhard, nazývaná také Fortem Wschodnim, je jednou z pevností pevnosti Świnoujście. Je to jedna z nejzachovalejších pruských pevností v Evropě z devatenáctého století a od roku 2010 je sídlem muzea pobřežní obrany ve Świnoujście. Největší soukromé zařízení tohoto typu v Polsku, které za posledních 300 let nasbíralo více než 2000 exponátů souvisejících s rozvojem pevnosti Świnoujście.

Etapa 3. Ystad, Švédsko (Trajekt - 180 km / doba jízdy 8 h)
Po dvou hodinách jsme vyrazili směr přístav, takže jsme se vrátili na hlavní silnici a vyrazili po šipkách už na švédský Ystad. Těsně před přístavem jsme ještě natankovali a najedli se u kiosku za super ceny. Velmi dobrá gulášovka a špagety.
Nalodění proběhlo v pořádku, motocykly nám perfektně přikurtovali přes sedlo. U společnosti Polferries je potřeba dát pozor, když jede smíšená skupina ženy muži, tak mají kajuty pro muže a ženy zvlášť. U check-in byla slečna celkem neochotná dát nás všechny tři do jedné kajuty, a to i přestože jsme měli zaplacenou rezervaci. Nakonec nám bez řečí vyhověli při druhém pokusu až na recepci přímo na lodi. Odjezd trajektu byl ve 22:30 hodin a vyplutí jsme strávili na palubě pozorováním osvětleného přístavu a jak daleko uvidíme světlo majáku Svinoústí.