Tak konečně Korsika!
To že nám trajekt nejel na čas a přijedeme pozdě, jsme samozřejmě psali paní domácí hned z Livorna. Komunikace na Korsice je tak trochu složitější, protože se zde hovoří většinou francouzsky někde italsky, ale hlavně korsicky. Takže jsme z Livorna nevolali, ale poslali mail v angličtině s automatickým překladem do francouzštiny. Bylo mi jasný, že to asi neprojde a po příjezdu bylo vidět, že paní žádný mail nečetla, ale jak jsem psal, podařilo se nám dobouchat a normálně se ubytovat. Už doma jsme řešili otázku, jestli se ubytujeme na jednom místě a budeme vyrážet na výlety
nebo budeme cestovat a hledat ubytování. Nakonec jsme zvolili variantu první s tím, že si to prostě užijeme a budeme se soustředit jenna severní část Korsiky s tím, že do plánů přidáme i koupání a lenošení na pláži. Ubytování se nám podařilo sehnat za celkem slušný peníze a to 25,00 Euro noc se snídaní na osobu. (Pozn. ubytování v soukromí platba jen v hotovosti) Patrimonio je krásná korsická vesnice v kraji Nebbio mezi Saint-Florent a Bastií. Celá okolní oblast je proslulá hlavně díky produkci vinných hroznů. Vzdálenost k moři je asi 6 km, stejně tak i do města Saint-Florent.
Saint-Florent (20 km)
V pondělí dopoledne jsme se rozhodli, že se projdeme po Patrimoniu. Nachází se zde spousty sklípků a místní muškátové víno je možné koupit nebo ochutnat. Dominantou Patrimonia je kostel Église St-Martin stojící na kopečku na pozadí kopců s vinicemi. Nedaleko kostela je 2 m vysoký menhir. Odpoledne jsme vyrazili na motocyklech do Saint-Florent k moři.
Cap Corse (150 km)
Na úterý jsme dali celodenní výlet na Cap Corse. Je to vlastně severní výběžek Korsiky, který je 40 km dlouhý a 15 km široký. Kruhovou silnici D80, která vede podél celého poloostrova, nechal až v 19. století vybudovat Napoleon III. U snídaně jsme to probrali s paní domácí, která nám vysvětlila, že nejlepší je jet proti směru hodinových ručiček, tedy od Bastie a v našem případě od Patrimonia směr Bastia. Celá trasa se tak jede po vnější straně silnice a dá se v klidu na jednotlivých výhledech zastavit. Vyrazili jsme tedy po D81 do Bastie a projeli jsme si ten úsek, který jsme jeli v neděli v noci od trajektu. V tomto úseku se projíždí horský průsmyk Col de Teghime v nadmořské výšce 536 m n. m. a je zde nádherný výhled na obě pobřeží. Nachází se zde také památník, který vzdává hold marockým bojovníkům při osvobození Korsiky (1943-1944).
Až u přístavu v Bastii se najede na kruhovou silnici D80. Na kruháku u přístavu je velká šipka Cap Corse, nedá se minout. V Bastii byl poměrně hustý provoz a samozřejmě vedro. Až na začátku okruhu, kdy ani nepoznáte, že už nejste v Bastii, ale pořád pokračujete obytnou částí se provoz zvolní. V Lavasině jsme udělali zastávku u krásné kamenit
é pláže s návštěvou kostela Notre Dame des Grâces. Za městečkem Erbalunga se strážní věží už je provoz minimální. Po celé trase jsou tyto Janovské strážní věže, které byly vystavěny na ochranu proti invazi Franků a Saracénů.
Dál jsme jeli podél východního pobřeží, kde se silnice krásně vlní po kvalitním asfaltu s krásnými výhledy. Ve městečku Macinaggio se silnice stáčí do vnitrozemí a hned začne stoupat až na vrchol vyhlídkového bodu. V Botticella jsme odbočili na D253 na menší okruh nad velkým okruhem. Na tomto okruhu se dá dostat až k moři na nejsevernější místo Korsiky s překrásným výhledem na Tour de la Giraglia (věž) a maják na severním ostrově. Tento okruh doporučujeme i se zajížďkou do vesnic Barcaggio a Tollare. Do Tollare se dostanete po D153, po které se zase vrátíte na velký okruh tedy silnici D80. Na malém okruhu pozor na možný výskyt zvěře!
Po pár kilometrech jsme dorazili na průsmyk Col de la Serra, kde je starý mlýn Moulin Mattei, opět s překrásným výhledem na okolí a moře. Dole parkoviště se stánkem s občerstvením. K Moulin Mattei je samozřejmě nutné se vydrápat po strmé kamenité cestě, ale podle mě to stojí za to. Odtud se po okruhu pomalu dostáváme na západní pobřeží, které je rozhodně zajímavější a dobrodružnější. V oblasti Centuri je také možné odbočit na D35 a udělat si další, tentokrát malý západní okruh přes Port de Centuri a Muté. My jsme pokračovali dál po D80 a ve vesnici Pecorile jsme udělali zastávku na jídlo, místní speciality jsou opravdu super.
Pak se začne silnice stáčet blíž k pobřeží klikatí se dobrodružněji většinou po skalní římse. Celý tento kus je asi nejlepší z celého okruhu. Průjezd přes Pino, Minervio, Albo, Nonza, Negru je prostě fantastický. Pořád je na co koukat a pořád se mi chtělo zastavovat. Zastavili jsme také v Nonze s obrovskou černou pláží pod ní, prozkoumali okolí a v místním krámku koupili nějaké víno a drobnosti. V Negru jsem se rozhod, že už to nevydržím a odbočil na menší černou pláž s věží, která se zdála blízko silnice. Příjezd k ní byl přes prudký dvě nečekaný klopený vracečky, taky pěkný. Asi dvě hodinky jsme strávili na pláži a spláchli ze sebe všechen pot. V každém úseku se nám zdálo, že je jiný moře a
jiná pláž. A to během pár kilometrů, někde jsou a někde naopak nejsou vlny, někde je písek, někde skály a někde kamínky prostě každý si najde to, co mu zrovna vyhovuje. Korsika je v tomhle opravdu různorodá.
Z Negru jsme to měli do Patrimonia necelých 15 km a okruh byl uzavřen. Paní domácí jsme potvrdili, že měla pravdu a že je lepší jet směrem, jak nám radila, tedy proti směru hodinových ručiček.
Celý okruh má asi 130 km, pokud se rozhodnete jet i horní okruh dostanete se na cca 150 km. Musíte, ale počítat, že to je i se zastávkami na celý den. A takhle je to na Korsice s cestováním všude. Pokud jedete na Korsiku poprvé, doporučujeme tímto okruhem začít a seznámíte se s cestováním na Korsice dokonale.