Naše webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Tím, že tyto stránky dále používáte, s tím souhlasíte.

FH-DCE Super Rally® 2019, Himos, Finsko (část 2.)

Vytvořeno: 15 červenec 2019
Zobrazení: 103

Etapa 4. Öland, Švédsko (400 km)
Vylodění ve švédském Ystadu proběhlo přesně, v 6:15 hodin byl trajekt ukotven. Motocyklům byla dána přednost, takže jsme byli po asi 20 minutách venku. Počasí na jízdu super. Při průjezdu z přístavu si nás švédská policie načetla do systému podle průkazů a mohli jsme vyrazit směr ostrov Öland, náš dnešní cíl.
Projeli jsme probouzející se Ystad a jeli směr silnice 19 na Kristianstad. Asi po 10 km na devatenáctce jsme se zastavili u kiosku na snídani. Přímo z přívěsu vedle benzinových

stojanů jsme dali kafe a sendvič. Samozřejmě jako ve Skandinávii všude, dá se platit kartou. Švédské koruny jsme vůbec neměli a neřešili jsme je. Celý úsek siSR2019 22lnice 19 než se najede na rychlostní silnici E22, kterou jsme potřebovali, je asi 70 km dlouhý a jede se příjemnou krajinou. Některé zalesněné úseky byly mokré, takže někdy nad ránem asi pršelo, ale hlavně to všude krásně vonělo. Pak jsme najeli na E22 ve směru na Kalmar.
E22 vede z Malmö až do Norrköpingu a je to taková švédská „jihovýchodní“ spojka. V podstatě by se dalo říct, že je i hodně proměnlivá, chvíli se jede po klasické silnici, chvíli po silnici o dvou pruzích a chvíli dokonce po silnici, která byla značena jako dálnice.
Cesta docela ubíhala a nebyl skoro žádný provoz, možná jen u Karlskrony. Benzinky jsou dobře značené, ale většinou nejsou přímo u silnice a musí se k nim zajet. Za Karlskronou se E22 začne stáčet k severu a měli jsme pocit, že jedeme do kopce. Kousek za EXITem na Kalmar jsme sjeli směr silnice 137 ostrov Öland, vše značeno. Po cca 3 km se najede na most Ölandsbron s jeho charakteristickým hrbem, který spojuje ostrov s pevninou. Přejezd je bez poplatku. Pozor fouká!

Ölandsbron – most spojuje Kalmar a Färjestaden. Patří mezi nejdelší evropské mosty. Délka 6072 m a podpírá ho 156 pilířů. Světlá výška 36 m, max. výška 41,69 m, min. výška 6,65 m a šířka silnice 13 m. Na západním konci má most charakteristický hrb. Stavba byla zahájena 30.12.1967 a dokončena 30.9.1972. V 80. letech se na mostě objevily první vady. Důkladné testy odhalily, že beton v nižších částech mostních pilířů není schopen odolávat vlivům životního prostředí, tedy slané vodě v Baltském moři. V letech 1990-1996 prošel most důkladnou rekonstrukcí.

Most je opSR2019 23ravdu super a mimo hrb není tak vysoko nad mořskou hladinou. Za mostem jsme sjeli na silnici 136 směr Mörbylånga. První naší zastávkou na tomto krásném ostrově byl mlýn Kvarnkungen. Jedná se o jeden ze tří mlýnů, které se nacházejí hned u silnice 136 nedaleko města Färjestaden. Zaparkovali jsme před malým supermarketem a dali malé občerstvení. Na konci 19. století se na Ölandu nacházelo asi 2000 větrných mlýnů, dnes je jich jen něco málo přes 350.

Kvarnkungen (Mlýnský král) je největší skandinávský mlýn, který je nejběžnějším typem větrného mlýna na Ölandu. Byl postaven v roce 1749 v Kalmaru. V 80. letech 19. století byl přesunut na Öland. Ze tří mlýnů, které zde stojí, je Kvarnkungen ten, který leží nejvíce na jih. Severně od něj je Královna, celní mlýn holandského typu a na sever je Korunní princ. Všechny tři mlýny vlastní a udržuje sdružení Torslunda Hembygdsförening.

Dál jsme pokračovali směr východ, takže jsme od mlýnů vyrazili na Norra Möckleby. Celý úsek je asi 10 km a v polovině cesty je odbočka na další místní zajímavost a to Gråborg. Cesta k tomuto hradu vede po zpevněné štěrkové cestě.

Gråborg je zřícenina největšího pravěkého hradu na Ölandu a jednoho z největších svého druhu ve Švédsku.

V Norra Möckleby jsme vyrazili na jih. Na této části ostrova bylo dost větrno, a to hlavně od vesnice Gårdby, kde začíná jižní oblast tvořena vápencovou planinou nazývanou Stora Alvaret. Jedná se o neplodnou vápencovou terasu, kde nejsou žádné stromy, a která má více jak 260 čtverečních kilometrů. Planina má největší rozlohu svého druhu v Evropě, která zahrnuje více než jednu čtvrtinu rozlohy ostrova. Podloží je kryté jen úzkou vrstvou zeSR2019 24miny má vysoké pH, která umožňuje růst specifické flóry.
Asi po 40 km jsme odbočili vpravo na další zajímavost, a to pevnost Eketorp. Cesta je dobře značená, před pevností je parkoviště, několik budov v podobě občerstvení, prodej suvenýrů apod. V tuto dobu mělo být zavřeno, ale pevnost byla přístupná a neplatilo se žádné vstupné. Tuto možnost využilo několik návštěvníků. Hlavní sezona letos tady začínala až 24. června.

Eketorp je pevnost z doby železné. Během středověku značně rozšířena od bývalého obranného kruhu až po středověké tvrzové svatyně. Postaven kolem roku 400 n. l. Koncem 7. století jí lidé z neznámých důvodů opustili, ale v 11. století byla znovu obnovena a přestavěna. Eketorp je jediným z 19 známých historických opevnění na Ölandu, které bylo zcela vykopáno, a to v letech 1964-1974.

Po průzkumu pevnosti jsme pokračovali dál na jih do nejjižnější části ostrova. Za vesnicí Ottenby je možné odbočit z hlavní silnice směr Ottenby naturreservat. Silnice až na konec ostrova je 4 km dlouhá a jede se přírodní rezervací, takže není problém na cestě potkat nějaké zvíře. V našem případě jednu z krav, kterých je kolem docela dost společně se stádem ovcí a koz. Kráva, kterou jsme potkali na silnici, na poslední chvíli změnila směr a nepokračovala přímo proti náSR2019 25m. Tady doporučujeme nejet moc rychle, všechno kolem se hýbe. Kromě přírodní rezervace a ptačí stanice tu najdeme i maják Långe Jan. Přímo pod majákem je restaurace s výborným jídlem a skvělými dortíky. A taky obchod se suvenýry, kde je možné zakoupit vstup na maják. Po překonání 197 schodů je odměnou úžasný výhled.

Långe Jan je švédský nejvyšší maják, který stojí na jihu ostrova Öland. Maják byl poprvé osvětlen 1. listopadu 1SR2019 26785, po téměř dvou letech stavby. Původně byl vysoký asi 36 metrů, s průměrem asi 12 metrů a s počtem 197 schodů. Dnes je jeho výška 41,6 metru.

Asi po dvou hodinách jsme jeli dál, vrátili jsme se na hlavní silnici a vyrazili jsme směr Mörbylånga po silnici 136. Asi po 18 km jsme se ještě přímo u silnice 136 zastavili u vikingského pohřebiště s názvem Gettlinge Gravfält (Gettlinge grave field).
Pak už nás čekal poslední úsek a cíl dnešního dne kemp Haga Park, kde jsme měli zamluvený pokoj v bungalovu. Pokračovali jsme dál po silnici 136, v Resmo jsme odbočili vlevo na Klevu a pak vpravo směr Färjestaden. Za 3 km už byla značena odbočka do kempu. Přestože měl být v kempu obchod a recepce otevřena do večerních hodin, bylo zavřeno. Klíč od pokoje jsme měli v poštovní schránce a info v emailu s tím, že vše ostatní vyřešíme ráno u snídaně. Takže jsme ještě museli zajet do asi 6 km vzdáleného městečka Mörbylånga koupit nějaké potraviny a nápoje na večer. Stejně tak jako jsme zjistili v Eketorp, prostě hlavní sezona začíná až ve druhé půlce června. Večer jsme strávili u pivka na terase a procházkou k moři, které bylo od kempu asi 150 m.