Naše webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Tím, že tyto stránky dále používáte, s tím souhlasíte.

Dánsko 2018 (část 3.)

Vytvořeno: 02 srpen 2018
Zobrazení: 129

Etapa 4. Frederikshavn, Dánsko (260 km)
Ráno v tomto koutě Dánska bylo studené. Nebe opět bez mráčků, ale přeci jen sever. Dnešním cílem bylo východní pobřeží Severojutského ostrova, tedy Baltské moře a průliv Kattegat. Po snídani a vrácení chatky/soudku jsme vyrazili dál. Rozloučili jsme se s velmi milým personálem na recepci kempu a vyrazili jsme zpět na silnici 181 směr Hanstholm. Cesta mezi Klitmøllerem a Hanstholmem je jedna velká rovinka na písečné duně. Nikde nikdo, žádný provoz a žádné stavby.

Někde v půlce cesty je myslím parkoviště, ze kterého se dá dojít k moři. Před Hanstholmem jsme odbočili vlevo směr přístav a město jsme si projeli přes něj. Město Hanstholm bylo dříve malou rybářskou vesnicí, dnes je však jedním z největších spotřebitelských rybářských přístavů v Dánsku. dansko2018 12Všechno se zde točí kolem ryb. Každý všední den se ve velkých halách v přístavu konají dražby. Najdeme zde také Bunkermuseum, které nabízí fantastický pohled na život a časy na největší opevnění druhé světové války v severní Evropě. Odbočit k muzeu se dá ze silnice 26, která od přístavu plynule navazuje na silnici 181. Odbočení se nedá minout, je dobře značeno směrovkou a historické dělo, které stojí na křižovatce, je vidět z dálky.
Z města vede hlavní výpadovka právě silnice 26, takže se pak po ní krásně pokračuje. Za vesnicí Ræhr jsme na najeli na silnici 29 směr Fjerritslev. Část cesty vede přes jezera a pobřeží Limfjordu. Limfjord je systém průlivů, kterým je vlastně spojeno Severní moře s průlivem Kattegat, tedy západ s východem. Limfjord také odděluje Severojutský ostrov od Jutského poloostrova.
Zde jsme narazili na tzv. pozorovatelnu ptactva s názvem Bygholm Vejle. Celá stavba vypadala velmi záhadně a vše spočívalo v tom, že bylo možné jak dalekohledy, tak videokamerou pozorovat různé druhy ptáků a hned si to promítat na obrazovce. Součástí několika budov nad vodou s rákosovou střechou, byla i výstava a informace k živočichům, kteří zde žijí. Samozřejmostí byly, jako v Dánsku skoro všude, čisté záchody.
Po cca hodince jsme vyrazili dál. U Fjerritslev jsme najeli na silnici 11 směr Aabybro, následně na silnici 55 směr Løkken a dál na další přístavní městečko Hirtshals. Tady jsme zajeli do centra a vyzkoušeli v místní restauraci u přístavu nějakou další rybí specialitu. Moje rybí polévka s dansko2018 13rybím masem a několika druhy mušlí byla famózní. V Hirtshals, je také možné navštívit obří akvárium, Nordsøen Oceanarium. Jedná se o největší akvárium v severní Evropě s hlavní nádrží, která má objem 4,5 milionu litrů vody. Dá se zde mimo jiné vidět krmení ryb potápěčem, možnost si sáhnout na živého rejnoka a další ryby ve speciálních mělkých nádržích, tuleni ve venkovní nádrži a líhně mnoha druhů ryb apod. My jsme nakonec vyhodnotili situaci tak, že to vynecháme. Těšili jsme se do Grenenu a v tuto chvíli se nám prostě nechtělo procházet akvárium i za celkem vysoké vstupné 180.00 DKK.
Vyrazili jsme tedy dál a najeli na výpadovku z města, dálnici E39 směr Aalborg. Po pár kilometrech jsme sjeli na silnici 597, kde už bylo značení na Skagen. Silnice 597 byla poměrně rychlá spojka a 25 km až na silnici 40, která je hlavní "tepnou" tohoto nejsevernějšího koutu Dánska, uběhla celkem rychle. Na silnici 40 byl o malinko větší provoz, ale nic velkého. Protože na pláž Grenen směřují během roku tisíce turistů, městečko Skagen se objíždí. Provoz byl stále plynulý a vše perfektně značeno.dansko2018 14

Skagen je nejsevernější dánské městečko, které má asi 10 tisíc obyvatel. Historie tohoto města se začala psát už roku 1413. Zajímavá místa jsou Starý Skagen, který leží u Skagerraku. Je plný obchodů a obchůdků, muzeí a galerií. V letních měsících je zde velice živo. Krásné pláže, Skagenští mistři, Skagenské majáky.

Grenen je nejsevernější bod Dánska nedaleko městečka Skagen. Mys Grenen nejsevernější místo Jutského poloostrova je zároveň fascinujícím přírodním jevem. Setkávají se zde průlivy Kattegat a Skagerrak a tedy i Baltské a Severní moře. Grenen se skládá z uloženého písku a štěrku přenášených silnými proudy. Za posledních 100 let tato bariéra prodloužila svoji délku o 1 km. Vzhledem k tomu, že velká pláž na vrcholu Grenenu se neustále pohybuje, dochází k častým výskytům lagun. Na špičku Grenenu se dá dostat buď pěšky nebo využít místní speciální dopravu tzv. traktorbusy (Sandormen). V okolí je možné vidět polorozpadlé bunkry z 2. světové války a je možné také navštívit Bunkrmuseum.

Na parkoviště jsme dorazili s partičkou místních motorkářů, kteří byli na výletě. Zaparkovali jsme na místě označeném jako parkoviště pro motorkáře a už asi po druhé jsme se ujistili, že v Dánsku se za motocykl, parkování nikde neplatí. V místním kiosku jsme omrkli suvenýry a zakoupili nějaké samolepky a nášivky. Koupili jsme vodu a vyrazili na nejsevernější bod Dánska. Parkoviště celkem praskalo ve švech, ale návštěvníci byli roztroušeni všude kolem, tadansko2018 15kže to nebylo tak, že by se člověk protloukal davem. Někdo využije na přesun traktorbus a někdo jde pěšky. My jsme šli pěšky s tím, že se v případě potřeby necháme, přivést zpět.
Vystoupali jsme na vrchol první duny a kochali se výhledem na moře a nedaleký maják. Dalším úkolem bylo se přebrodit hlubokým pískem v botách a dostat se k moři, kde je písek tvrdší a dá se po něm jít daleko pohodlněji. Prošli jsme tedy cestičkami podél travnatých trsů a bunkrů a na sever jsme šli podél moře. Počasí bylo dost teplé, takže jsme se chvílema museli chladit v příjemné mořské vodě.
Místo je opravdu fascinující. Dost lidí jde vyzkoušet stát jednou nohou v Severním moři a druhou nohou v Baltském. Setkání obou moří je opravdu viditelné pouhým okem, vlny jdou proti sobě a vytvářejí hřeben a mají i odlišnou barvu. Podle informací, které jsme měli, je možné tu vidět spousty vzácných druhů ptáků a savců. Například tuleni se tu klidně opalují na plážích. Bohužel žádného tuleně jsme neviděli.
dansko2018 16Zpět, jsme nakonec šli také pěšky po dlouhé pláži a trase traktorbusu. Na parkovišti u kiosku jsme se museli ochladit zmrzlinou a studeným nápojem.
Další místní atrakcí je tzv. šedý maják (Skagen Grå Fyr).

Maják Skagen Grå Fyr byl postaven v roce 1858 a po 210 schodech se z výšky 46 m můžete pokochat úžasným výhledem na obě moře, přístav a město. Maják každé 4 vteřiny vysílá záblesk až do vzdálenosti 36 km (20 námořních mil).

Po několika hodindansko2018 17ách bylo na čase pokračovat v cestě. Vrátili jsme se na silnici 40 a tentokrát jsme projeli centrem města Skagen. Po silnici 40 jsme dojeli podél východního pobřeží až do města Frederikshavn a najeli na dálnici E45 směr Aalborg. Po několika kilometrech jsme sjeli na silnici 180 směr Sæby a ubytovali se v kempu Svalereden Camping And Hytteby. Kemp zase naprosto skvělý, moře vzdáleno cca 300 m, na recepci poměrně velký a zásobený obchod a perfektní služby. Pronajmuli jsme si chatičku. A protože měli jen pro 4, tak nám dal pán slevu, když jsme jen 2. Vybalili jsme, nakoupili něco málo v krámku a vyrazili na průzkum po kempu směr moře. Teplota vody Baltského moře byla rozhodně teplejší než minulý den Severní moře, ale rozhodně nebylo teplé. Celá pláž byla pokryta tuny různých druhů mušlí.